O konopí

ZÁKLADNÍ INFORMACE O

konopí

Konopí je jednoletou rostlinou z čeledi konopovité, kam patří mimo jiné i chmel. Jedná se o dvoudomou rostlinu, jejíž samice vytvářejí květy, zatímco samci produkují pylové váčky sloužící k opylování samičích květů. Z medicínského hlediska jsou nejzajímavější právě samičí květy, které vytvářejí největší množství látek s farmakologickými účinky – takzvané kanabinoidy, terpeny, flavonoidy a další. Celkem bylo dosud v konopí identifikováno na 1 500 chemicky aktivních látek, ovšem dostatečně vědecky prozkoumána byla zatím pouze hrstka z nich.

OBSAHOVÉ LÁTKY V KONOPÍ – Kanabinoidy a terpeny

Nejznámějšími a nejdetailněji probádanými kanabinoidy s léčivými vlastnostmi jsou psychoaktivní THC (tetrahydrokanabinol) a nepsychoaktivní CBD (kanabidiol). Na kanabinoidech je zajímavé, že se přirozeně prakticky nevyskytují jinde než právě v samičích květech konopí. V posledních letech se zájem vědy upírá v čím dál větší míře i k terpenům, což jsou látky zodpovídající za vůni a aroma konopí, nicméně tyto látky se běžně vyskytují i v dalších rostlinách.

Rostlina konopí obsahuje celou řadu odlišných chemických látek, a to včetně více než 140 kanabinoidů. Dva nejdetailněji prozkoumané a v medicíně nejpoužívanější kanabinoidy jsou psychoaktivní tetrahydrokanabinol (známý také jako THC) a nepsychoaktivní kanabidiol (známý také jako CBD). Konopí pro léčebné použití a přípravky z něj mohou obsahovat jak THC, tak CBD, případně často oba dva kanabinoidy současně v různém množství. To ovšem není zdaleka vše.

Kanabinoidy

Kromě THC a CBD patří mezi kanabinoidy, které se v posledních letech dostávají do popředí zájmu vědy a medicíny, například CBG (kanabigerol), CBN (kanabinol), CBC (kanabichromen), THCV (tetrahydrokanabivarin) nebo CBDV (kanabidivarin). Na kanabinoidech je zajímavé, že se přirozeně prakticky nevyskytují jinde než právě v samičích květech konopí.

Jak již bylo řečeno, THC je psychoaktivní, což znamená, že ovlivňuje vnímání reality a duševní rozpoložení člověka. Děje se tak prostřednictvím interakce s endokanabinoidními receptory CB1 v našem mozku. Tím může THC zároveň vyvíjet farmakologickou aktivitu, která vede ke snížení bolesti, mírnění úzkostí, redukci svalového napětí nebo třeba nevolnosti. Při vyšších hladinách nebo v závislosti na citlivosti konkrétních pacientů může THC vyvolat negativní účinky, mezi které patří hyperstimulace smyslů, paranoia a neklid, rozostřené vidění, sucho v ústech nebo motání hlavy. Jedná se o účinky spojené s takzvanou intoxikací, kdy je důležité mít na paměti, že tyto vedlejší účinky nejsou trvalého charakteru a nemají dlouhodobý dopad na zdraví jedince.

V případě druhého nejznámějšího kanabinoidu CBD je hlavní rozlišovací vlastností to, že na rozdíl od THC není psychoaktivní. To znamená, že nezpůsobuje omámení a neovlivňuje vnímání okolního světa ani střízlivost. Výzkumy v posledních letech navíc ukazují, že CBD dokáže působit proti některým negativním účinkům THC, pokud jsou obě látky podány společně nebo v krátkém časovém rozestupu. Co se týče terapeutického potenciálu CBD, klinické výzkumy ukazují na pozitivní vliv při léčbě epilepsie, chronické bolesti, zánětů či úzkostných stavů.

THC x CBD

JAKÝ ZVOLIT POMĚR MEZI THC A CBD?

Spektrum léčebných odrůd, které vám dnes lékař může předepsat, je skutečně široké -čítá více než šest desítek variet s odlišnými obsahy účinných látek. Připravili jsme pro vás přehled, jaké poměry THC a CBD můžete čekat v konopí z lékárny, jaká je u daných poměrů psychoaktivita a k jakým indikacím se typicky užívají. Samozřejmě platí, že konopná léčba je vysoce individuální a každý pacient může reagovat jinak. Přehled je tedy pouze orientační.

Terpeny

Druhou nejvýznamnější skupinou látek, které přispívají ke komplexním účinkům konopí, jsou terpeny. Známé jsou jako esenciální oleje neboli silice a jsou zodpovědné za specifickou vůni a chuť konopí. Spektrum terpenů v konopí je velmi široké, nicméně některé vonné látky se objevují častěji a ve větším množství než jiné.

V některých odrůdách převládají ovocné terpeny jako třeba limonen, díky kterému mají příjemnou citrusovou vůni, anebo linalool s levandulovým nádechem. Nejčastěji ale v konopí objevíme terpen karyofylen, který se v přírodě vyskytuje také například v hřebíčku.

Terpeny mají své vlastní účinky na zdraví člověka, u některých byla například doložena výrazná antibakteriální aktivita, jež spočívá nejen v zabíjení bakterií či bránění v růstu, ale také v potlačení jejich agresivity.

Další látky a synergické působení

Pro komplexní terapeutické působení konopí je velmi důležitá takzvaná synergie. Zjednodušeně řečeno se jedná o spolupůsobení látek různých typů, především kanabinoidů a terpenů, přičemž celkový účinek převyšuje součet účinků jednotlivých složek. Kromě terpenů najdeme v konopí i další skupiny látek v menším zastoupení, mezi které patří mimo jiné flavonoidy a alkaloidy.

Historie konopí a jeho léčebného využití

Hlavní problém konopí a jeho využití v moderní medicíně spočívá v tom, že rostlina byla po dlouhá desetiletí celosvětově zakázaná a veškerý výzkum se zabýval pouze negativními vlastnostmi, zatímco pozitivní účinky na lidské zdraví byly upozaďovány nebo zcela ignorovány. To se začalo postupně měnit zejména díky práci badatelů v Izraeli, mezi něž patří i světově uznávaný chemik z Olomouce Lumír Hanuš. Dnes je konopí zkoumáno na stovkách odborných pracovišť po celé planetě a rychle přibývá států, kde je legalizováno k použití v konvenční léčbě.

Člověk využívá konopí po dlouhé tisíce let, jak dokládají historické prameny z celého světa. Jedním z hlavních důvodů jsou léčebné účinky této rostliny, které popisovaly všechny vyspělé starověké civilizace a pracovali s nimi i vážení lékaři napříč Evropou a Amerikou v 19. století. Až století 20. přineslo prohibici a zákaz zkoumání možných terapeutických vlastností. Dnes je ovšem vše jinak a moderní medicína a věda postupně objevují obrovský potenciál látek obsažených v konopí.

Tradičním místem, odkud se konopí mělo postupně rozšířit do celého světa, je střední Asie. Odtud se rychle dostalo na všechny světadíly (s výjimkou polárních oblastí), což potvrzuje i jazykový rozbor kmene slova cannabis, jehož základ se objevuje v prapůvodním indoevropském dialektu a zachoval se v určité podobě v angličtině, němčině, češtině, latině, řečtině, perštině a v sanskrtu.

Čínské prvenství

Zásadní přelom v koexistenci člověka a konopí přišel v podobě objevu léčebného využití různých částí této rostliny – podle dochovaných pramenů pochází nejstarší zmínky ze staré Číny, konkrétně z doby působení legendárního císaře a léčitele Šen-nunga. Ten dokázal zkompletovat tradiční způsoby přírodní léčby a znalosti přenášené z generace na generaci. Uvádí se, že kolem roku 2737 před Kristem vytvořil první sbírku farmakologických receptů a návodů pro léčbu. Konopí uvádí mezi nejlepšími elixíry na nesmrtelnost a tvrdil mimo jiné i následující: „Samičí rostliny jsou doporučovány při ženských potížích, revmatismu, beri-beri, malárii, zácpě, dně, poruchách koncentrace a dalších neduzích.“

Vědecké poznatky

Podíváme-li se do doby nedávno minulé, zásadní změny přinesla druhá polovina 20. století a výzkumy soustředěné především v Izraeli kolem nestora konopné vědy Raphaela Mechoulama, který jako první izoloval THC, CBD a další kanabinoidy. V jeho týmu působil od konce osmdesátých let i český chemik z Univerzity Palackého Lumír Hanuš, který zde spoluobjevil první endokanabinoid (kanabinoid, které si tvoří tělo samo) a nazval ho anandamid.

Díky těmto zásadním a přelomovým objevům se mohl zhruba od poloviny devadesátých let rozjet ve velkém tempu výzkum i aplikace v lékařství v dalších zemích a postupně jsme začali získávat vysvětlení pro spousty otázek týkajících se léčby konopím. Mezi ně patří například klíčová otázka, jak je možné, že látky v konopí mohou pomáhat při tak odlišných zdravotních problémech? Jednomu pacientovi pomáhá konopí s křečemi při roztroušené skleróze, jinému při epileptických záchvatech. Jednomu ulevuje od bolestí, jinému pomáhá od úzkostí, dalšímu stimuluje chuť k jídlu a jinému ji může potlačovat. Kanabinoidy ovlivňují nejen náš mozek nebo srdce, ale i celý imunitní systém a reagují i s buňkami kůže. Jakou roli v tom hraje receptorová soustava zvaná endokanabinoidní systém, která byla objevena relativně nedávno?
Čím více informací nám dnešní věda a medicína v oblasti konopí pro léčebné použití dává, tím více dalších otázek vyvstává, nicméně jisté je, že léčba konopím má ve zdravotní péči 21. století své pevné místo.

Polozapomenutá česká stopa

Na území tehdejšího Československa, konkrétně na Univerzitě Palackého v Olomouci, probíhal na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století výzkum léčebných vlastností konopí, který vyústil v konferenci Konopí jako lék v roce 1954. Zde byly prezentovány přelomové výsledky výzkumů profesorů Krejčího, Šantavého a Kabelíka týkající se antibakteriálních účinků konopí, výsledky úspěšné aplikace extraktu ve stomatologii a při léčbě zánětu středního ucha anebo pozitivní efekt konzumace konopného semene u dětí s tuberkulózou. Jako první na světě dokonce identifikovali kyselinu kanabidiolovou (CBDA). I z dnešního pohledu se jednalo o impozantní výzkumy, nicméně uskutečnily se za hlubokého komunismu, a proto se nikdy nedostaly do světa a upadly v zapomnění. Pokračovatelem významné badatelské tradice se tak stal alespoň zmiňovaný Lumír Hanuš, který v sedmdesátých letech pracoval v Olomouci s konopím právě v týmu profesora Krejčího.

Endokanabinoidní systém a Účinky konopí

Vlastní účinky konopí na člověka jsou komplexní a velmi široké. Interakce s lidským organismem probíhá prostřednictvím endokanabinoidního systému, což je relativně nedávno objevená receptorová soustava, která má vliv na celou řadu procesů v našem těle a jejímž cílem je udržovat rovnováhu neboli homeostázi. Právě kanabinoidy interagují různými mechanismy s tímto systémem, což vysvětluje skutečnost, že konopí může pomáhat pacientům s různorodými a zdánlivě zcela odlišnými zdravotními problémy – od mírnění bolestí přes potlačování nevolností, stimulaci apetitu až po léčbu zánětů, spasticity nebo psychických onemocnění, jako je posttraumatická stresová porucha.

Endokanabinoidní receptorová soustava, pro kterou se vžil termín endokanabinoidní systém, byla v lidském těle objevena na přelomu 80. a 90. let minulého století. Od té doby je v centru pozornosti jak vědců, tak rostoucího počtu lékařů. Ukazuje se totiž, že má zásadní vliv na fungování celého organismu a udržování homeostáze (rovnováhy) v těle. Existence této receptorové soustavy navíc objasňuje všestranné účinky látek obsažených v konopí, které právě s endokanabinoidním systémem reagují a ovlivňují jeho chod.

Endokanabinoidy

Po objevu endokanabinoidního systému začali vědci přicházet s dalšími zajímavými zjištěními – například odhalili, že takzvané kanabinoidní receptory se nacházejí v celém těle: od mozku přes vnitřní i vnější orgány až po imunitní systém. V roce 1992 přišel další významný objev, kdy v Izraeli působící český chemik Lumír Hanuš identifikoval spolu s americkým molekulárním biologem Williamem Devanem první endokanabinoid. Nazvali ho anandamid, což v sanskrtu znamená vnitřní štěstí.

Při dalších pokusech bylo potvrzeno, že anandamid se váže na stejné receptory v mozku jako nejznámější kanabinoid obsažený v konopí – THC.

Na co může konopí pomáhat

Vědecky bylo v posledních desetiletích opakovaně potvrzeno, že kanabinoidy a další látky v konopí (například terpeny) ovlivňují prostřednictvím endokanabinoidního systémů celou řadu fyziologických funkcí v lidském těle. Časté lidové tvrzení, že konopí je panacea neboli všelék, samozřejmě není pravdivé, ale působnost látek v této rostlině je opravdu široká.

Na druhou stranu platí, že každý jedinec může reagovat odlišně a že prokázané zdravotně prospěšné účinky konopí existují především u symptomatické léčby. To znamená, že v rámci oficiální medicíny léčí projevy celé řady odlišných nemocí, nicméně neléčí příčiny samotných onemocnění.

V rámci českého zdravotnictví je možné předepisovat konopí pro léčebné použití na tyto různorodé indikace:

  • Chronická neutišitelná bolest (zejména bolest v souvislosti s onkologickým onemocněním, bolest spojená s degenerativním onemocněním pohybového systému, systémovým onemocněním pojiva a imunopatologickými stavy, neuropatická bolest, bolest při glaukomu).
  • Spasticita a s ní spojená bolest u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy, nebolestivá úporná spasticita zásadním způsobem omezující pohyb a mobilitu nebo dýchání pacienta. Mimovolné kinézy způsobené neurologickým onemocněním a další zdravotní komplikace s původem v neurologickém onemocnění nebo v úrazu páteře s poškozením míchy či v úrazu mozku. Neurologický třes způsobený Parkinsonovou chorobou a další neurologické potíže dle zvážení ošetřujícího lékaře.
  • Nauzea, zvracení, stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV.
  • Gilles de la Tourette syndrom.
  • Povrchová léčba dermatóz a slizničních lézí.

Individuální přístup

V souvislosti s konopím pro léčebné použití se v poslední době hovoří čím dál častěji o potřebě „individualizované“ léčby. To znamená, že ke každému pacientovi by se mělo přistupovat individuálně, a to jak z hlediska obsahu jednotlivých kanabinoidů a jejich vzájemných poměrů ve zvažovaném léčivu, tak z hlediska způsobu podání. Jedině tak lze dosáhnout nejlepšího možného účinku bez vedlejších efektů.

 

Způsoby a formy užívání

Účinky konopí mohou být velmi různorodé a liší se na základě obsahového profilu konkrétní odrůdy, individuálních dispozic pacienta i způsobu a formy užití. Existují odrůdy, které obsahují vysoké množství psychoaktivního THC, v jiných ho naopak skoro nenajdeme, ale najdete tam vyšší obsah CBD. Jednomu pacientovi může vyhovovat na mírnění bolestí jedna odrůda, zatímco na jiného pacienta se stejnými problémy lépe zabírá jiná. Rozdílné účinky je nutné očekávat i v případě odlišných forem konzumace – inhalace výparů (kouření nebo vaporizace) působí jinak a jinou dobu než například orální konzumace olejů či pokrmů a tak dále.

Konopí lze konzumovat několika odlišnými způsoby, přičemž každý z nich má svá specifika z pohledu nástupu účinků, doby trvání a intenzity terapeutických nebo také vedlejších efektů. Aby to navíc nebylo moc jednoduché, zásadní pro výsledný prožitek je taktéž forma podání. Níže si stručně vysvětlíme základní pojmy a upozorníme, na co si dát pozor.

Základní metody konzumace konopí a přípravků z něj jsou tři – orálně (ústy), topikálně (na kůži) a inhalací (výparů z vaporizéru nebo kouře z hořící sušiny).

Inhalace

Začneme-li odzadu, tak v případě inhalace je historicky nejvyužívanější a dodnes nejrozšířenější formou kouření, ačkoli se jedná o nejméně zdravou metodu konzumace. Kromě toho v České republice platí, že lékaři předepisující konopí pro léčebné použití svým pacientům kouření ani doporučovat nesmějí. Vhodnou náhražkou je však vaporizace, kdy nedochází ke spalování rostlinného materiálu, ale pouze k jeho zahřívání, díky čemuž pacient není nucen vdechovat škodliviny jako při kouření. Výhodou obou způsobů je rychlý nástup účinku (obvykle 2–15 minut), nevýhodou kratší doba působení (cca 2–3 hodiny). Vaporizace je lékaři doporučována, a dokonce dnes existují přístroje, které jsou příslušnými úřady schválené jako zdravotnické prostředky určené k inhalaci konopí pro léčebné použití. Tyto vaporizéry je možné dle zákona používat i ve zdravotnických zařízeních v celé zemi.

Kožní aplikace

Aplikace gelů, mastí, ale i tinktur či sprejů na kůži představuje specifický způsob podání konopí, kdy se účinné látky vstřebávají přímo na problémovém místě. Tato skutečnost představuje hlavní výhodu, kdy díky přesnému zacílení nedochází ke „ztrátám“, jako když pacient užívání například ústně olej s extraktem. Nevýhodou je mastnota zůstávající na kůži a také to, že donedávna nebylo možné nechat si v lékárně připravit mast z konopí pro léčebné použití. To se ovšem nedávno změnilo a brzy by mělo být možné odnášet si z lékárny nikoli pouze sušené květy nebo tobolky z nich, ale i extrakty a z nich připravované mastě a gely.

PROCES

DEKARBOXYLACE

Vlivem tepla se z kanabinoidní kyseliny uvolnuje molekula oxidu uhličitého (CO2) a uniká neutrální forma kanabinoidv.

 

Obsah THC ve vztahu k délce
a teplotě dekarboxylace

Graf zachycuje vliv délky a teploty dekarboxylace na obsah THC. Hodnoty semeřily u konopného výtažku vmistčného na sklenčnem povrchu v otevřené peci.

 

Zdroj: Journal of Chromatography 520 (1990)

DEKARBOXYLACE

V PRAKSI

Aby pryskyřice neulpivala na plechu či pekači, rozprostreme na něj papír na pečení. Na něj rozložime nadrcené či ručně rozmelnene Sušené konopi.

Pečeme na klasický režím, bez využiti horkeho vzduhu

V zavislosti na vyhlosti sušiny se doporučuje rozmezi 100 až 120 °C. S naruštajici teplotou se zkracuje doba potrébná pro dekarboxylaci (od 60 Minut při 100 °C po 20 minut pri 120°C).

Motagon Cannabis logo

Orální aplikace

Přípravky z konopí lze užívat ústně, ať už se jedná o extrakty rozpuštěné v oleji, macerované květy v alkoholu, sladké či slané potraviny, kapsle nebo tablety. Všeobecně platí, že v případě orální konzumace trvá déle, než pacient pocítí první účinky (až dvě hodiny). Stejně tak platí, že doba trvání, než účinky odezní, může být v závislosti na dávce i šest a více hodin. Mezi samotnými formami orální aplikace existují taktéž rozdíly – olej nakapaný pod jazyk začne působit o poznání dříve než spolknutá kapsle a tak dále. Obecně můžeme konstatovat, že ústně užívané přípravky jsou vhodné spíše na noc a pro pacienty, kteří potřebují dlouhotrvající úlevu. Oproti tomu inhalaci vyhledávají pacienti, kteří potřebují okamžitou úlevu i za cenu toho, že účinky odezní výrazně dříve než v případě orální konzumace.

Další způsoby

Mezi méně využívané, leč velmi nadějné metody se řadí třeba nosní spreje a především vaginální a rektální čípky, jejichž výhodou by měl být rychlý nástup účinků, vysoká biodostupnost a nízká psychoaktivita takto podávaného THC (ve srovnání s ústní konzumací). Na druhou stranu v této oblasti stále chybí dostatečně robustní klinická data, takže si na masovější využívání této formy aplikace konopí pro léčebné použití budeme muset ještě počkat.

Nejznámější výzkumy a studie

Co přesně konopí léčí a kde pomáhá, to víme z provedených klinických výzkumů, jejichž počet v posledních letech utěšeně roste. Z dosavadního bádání víme, že léčba konopím prokazatelně pomáhá u chronické bolesti, u svalových křečí, při kožních onemocněních nebo u zánětlivých střevních chorob. Dále byly prokázány pozitivní účinky u onkologických pacientů nebo nemocných s HIV/AIDS na apetit a nevolnost, u pacientů s glaukomem a tak dále.

Klinické výzkumy a relevantní studie na buňkách a zvířatech probíhají v souvislosti s konopím v čím dál větší intenzitě. V posledních zhruba dvou dekádách jsme získali obrovské množství poznatků především o CBD a THC, dvou kanabinoidech, kterých najdeme ve většině odrůd největší množství. Jaké jsou nejzajímavější výsledky a závěry odborných prací?

Nejkvalitnější klinické studie probíhají především v oblasti léčby bolesti, roztroušené sklerózy a dalších neurologických onemocnění. Důvody jsou tyto: bolest je suverénně nejčastější zdravotní problém léčený konopím a v případě neurologických onemocnění jako roztroušená skleróza nebo epilepsie jsou navíc k dispozici standardizované léčivé přípravky z konopí, které prošly přísnými schvalovacími procesy jak v Americe, tak v Evropě. Jedná se o z rostliny extrahované THC a CBD v poměru 1:1 (Sativex) a čisté CBD (Epidiolex). Ve Spojených státech je dokonce možné oficiálně využívat Epidiolex i u dětských epileptiků.

Syntetické versus přírodní

Dlouhá řada klinických studií proběhla také se synteticky vyrobenými kanabinoidy jako například dronabinol, u kterých bylo pro lékaře snazší získat povolení i samotný materiál. V těchto pracích nicméně často narážíme na vedlejší účinky, které u rostlinného konopí obvykle nejsou pozorovány. Přesto se výzkumy s dronabinolem například u pacientů s HIV/AIDS z osmdesátých a devadesátých let minulého století staly jedním ze základů, o které opírali pacienti i lékaři své argumenty v době, kdy byla léčba konopím v naprosté většina světa ještě zakázaná.

Chronická bolest

Klinická studie 27 pacientů z Izraele, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2020 v odborném časopise European Journal of Pain, ukázala, že inhalace konopí s THC vede k významné snížení intenzity bolesti. Hned několik nedávných studií také prokázalo, že užívání konopí k léčbě bolesti vede ke snižování konzumace opioidních léčiv (například americká studie z Michiganu z roku 2016 s 244 pacienty, z nichž 64 % snížilo užívání opioidů na předpis; stejné výsledky přinesla kanadská studie 1 145 pacientů z roku 2021 zveřejněná v časopise Pain Medicine).

Svalové křeče u neurologických onemocnění

Rešerše klinických výzkumů z let 2007 až 2017 zveřejněná v odborném časopise Multiple Sclerosis and Related Disorders přišla se závěrem, že „Sativex představuje efektivní léčbu spasticity a jeho užívání také vede ke zlepšení kvality života. Kromě toho byl pozorován pouze malý výskyt vedlejších účinků, což potvrzuje vhodný bezpečnostní profil a skutečnost, že je pacienty dobře tolerován.“

Klinická studie z roku 2019, na které participovalo i neurologické oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, zkoumala účinky Sativexu jako doplňkové terapie ke standardní antispasmotické léčbě u 191 pacientů se středně silnou až vážnou formou roztroušené sklerózy (RS). V závěru se píše: „Přidání oromukosálního spreje s THC a CBD vedlo k lepším a klinicky relevantním výsledkům než aplikace samotné standardní medikace určené k léčbě rezistentní spasticity u pacientů s RS.“

Epilepsie

Ve studii z roku 2015 bylo ve více než deseti amerických pediatrických nemocnicích zkoumáno 214 dětských pacientů se záchvaty různého původu, které nereagovaly na konvenční metody léčby (syndrom Dravetové, Lennox-Gastautův syndrom atd.). Závěry byly zveřejněny v žurnálu The Lancet Neurology a zněly následovně: „Naše zjištění naznačují, že CBD má potenciál snižovat frekvenci záchvatů a disponuje odpovídajícím bezpečnostním profilem u dětí a mladých dospělých trpících farmakorezistentními formami epilepsie.“

V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii z roku 2017 se američtí lékaři zabývali působením CBD na 120 dětí a mladých dospělých se syndromem Dravetové, kteří trpí na záchvaty, na něž běžné léky nepomáhají. V závěru práce se dočteme: „Užívání kanabidiolu pacienty se syndromem Dravetové vedlo k většímu snížení počtu záchvatů ve srovnání s placebem, zároveň ale bylo pozorování více vedlejších účinků než u placeba.“

Kožní problémy

Jednoznačným důkazem, že konopí, respektive v tomto případě CBD rostlinného původu, je účinným prostředkem k léčbě kožních potíží, je zařazení této látky do oficiální databáze CosIng Evropské komise v roce 2021. Konkrétně se o CBD v této databázi píše, že má na kůži „antioxidační, ochranné a zvlhčující účinky a působí proti tvorbě kožního mazu.“

Kdo může předepisovat a komu

V prostředí České republiky musejí lékaři předepisující konopí splňovat určité požadavky a stejně tak existují omezení i pro pacienty, jimž může být konopí pro léčebné použití předepsáno. Vše je přesně vymezeno zákonem a platí pouze pro území této země, v zahraničí mohou být pravidla zcela jiná a například cestování s konopím přes hranice může být pro oficiální pacienty problematické.

Dle zákona z roku 2013 existuje seznam lékařských specializací, které mohou předepisovat v Česku konopí pro léčebné použití. Nepatří sem například praktičtí lékaři, což celý systém od začátku zpomaluje. Stejně tak není možné předepisovat konopí pacientům mladším osmnácti let, což neodpovídá standardům a klinickým zkušenostem ze světa.

Kdo předepisuje

Z internetových stránek Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (www.sakl.cz) se dočteme, že předepisovat mohou lékaři následujících odborností: klinická onkologie, radiační onkologie, neurologie, paliativní medicína, léčba bolesti, revmatologie, ortopedie, infekční lékařství, vnitřní lékařství, oftalmologie, dermatovenerologie, geriatrie a psychiatrie. Nutno podotknout, že například psychiatři nebo oftalmologové v Česku zatím prakticky nepředepisují.
Jednoznačně nejvíce konopí pro léčebné použití předepisují neurologové a algeziologové (lékaři léčící bolest). V menším počtu pak onkologové, ortopedi a revmatologové. S umožněním přípravy mastí od 1. ledna letošního roku lze očekávat, že začne stoupat i počet předepisujících dermatologů.

Komu lze předepsat

Na rozdíl od jiných zemí, v České republice nemáme definovaný seznam diagnóz, ale takzvaných indikací neboli stavů (nepředepisují tedy přímo například na roztroušenou sklerózu, ale na spasticitu s ní spojenou). V praxi to dává lékařům poněkud větší pole působnosti než ve státech, kde jsou přesně stanovené diagnózy. Opět na internetových stránkách Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (www.sakl.cz) najdete následující seznam indikací, k jejichž mírnění je možné předepsat konopí pro léčebné použití:

  • Chronická neutišitelná bolest (zejména bolest v souvislosti s onkologickým onemocněním, bolest spojená s degenerativním onemocněním pohybového systému, systémovým onemocněním pojiva a imunopatologickými stavy, neuropatická bolest, bolest při glaukomu).
  • Spasticita a s ní spojená bolest u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy, nebolestivá úporná spasticita zásadním způsobem omezující pohyb a mobilitu, nebo dýchání pacienta, mimovolné kinézy způsobené neurologickým onemocněním a další zdravotní komplikace, mající původ v neurologickém onemocnění, nebo úrazu páteře s poškozením míchy, či úrazu mozku, neurologický třes způsobený Parkinsonovou chorobou a další neurologické potíže dle zvážení ošetřujícího lékaře.
  • Nauzea, zvracení, stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV.
  • Gilles de la Tourette syndrom.
  • Povrchová léčba dermatóz a slizničních lézí

Detaily a omezení

Jak jsme již uvedli, v České republice není možné předepisovat konopí pro léčebné použití osobám mladším osmnácti let. Množství pro dospělé je omezeno na 180 gramů sušiny měsíčně (v případě extraktů byl stanoven přepočet v poměru 7:1), ovšem zdravotní pojišťovny proplácejí z 90 procent standardně množství do 30 gramů za měsíc. Pokud pacient potřebuje dle názoru lékaře více než 30 gramů měsíčně a nemá na to finanční prostředky, může zažádat o individuální úhradu, kterou ale musí schválit revizní lékař.

Co se týče cestování s konopím pro léčebné použití do zahraničí, mělo by to být možné v rámci zemí Evropské unie, ve kterých je léčba konopím také legální. V praxi to nicméně advokáti zabývající se touto problematikou příliš nedoporučují a upozorňují na rozdílné výklady příslušných zákonů na úrovni jednotlivých států.