Metody aplikace a dávkování
Zdaleka nejběžnějším způsobem podání konopí je kouření sušených samičích květů. Tyto květy neboli zlidověle palice obsahují nejvyšší koncentrace aktivních látek – kanabinoidů (THC, CBD a dalších), terpenů, flavonoidů a dalších. Lékaři tento nezdravý způsob konzumace nedoporučují a jako alternativu svým pacientům nabízejí moderní zdravou metodu inhalace výparů z přístrojů zvaných vaporizéry. Čím dál větší popularitu si získávají i další moderní formy podání – standardizované extrakty a z nich připravované individuální léčivé přípravky jako masti, gely, čípky či tinktury a mnohé další. V tomto textu si představíme základní metody aplikace konopí pro léčebné použití a jejich přednosti i nevýhody.
Sušina k inhalaci
V České republice užívá zhruba deset procent konopných pacientů své léčivo v podobě sušených květů určených k inhalaci prostřednictvím takzvané vaporizace.
Znamená to, že užívají rostlinný materiál, který nebyl kromě běžného procesu sušení nijak upravován. Distributoři do lékáren na obalech se sušinou uvádějí přibližný obsah THC a CBD a podle toho daný lékař individuálně rozhoduje, jaký poměr a obsah bude pro daného pacienta nejvhodnější.
Sušina v kapslích
V současnosti se kolem 90 procent konopných pacientů v Česku léčí pomocí kapslí, které jsou připravovány v lékárnách taktéž ze sušiny. Jedná se tedy o stejný rostlinný materiál, pouze dekarboxylovaný teplem a s přidaným škrobem. Takto připravované tobolky jsou v systému léčebného konopí využívány zřejmě jen v České republice jako určitá nouzová reakce na situaci, kdy lékaři neměli k dispozici extrakty a vaporizaci považovali z toho či onoho důvodu za nevyhovující.
PROCES
DEKARBOXYLACE
Vlivem tepla se z kanabinoidní kyseliny uvolnuje molekula oxidu uhličitého (CO2) a uniká neutrální forma kanabinoidv.
Obsah THC ve vztahu k délce
a teplotě dekarboxylace
Graf zachycuje vliv délky a teploty dekarboxylace na obsah THC. Hodnoty semeřily u konopného výtažku vmistčného na sklenčnem povrchu v otevřené peci.
Zdroj: Journal of Chromatography 520 (1990)
DEKARBOXYLACE
V PRAKSI
Aby pryskyřice neulpivala na plechu či pekači, rozprostreme na něj papír na pečení. Na něj rozložime nadrcené či ručně rozmelnene Sušené konopi.
Pečeme na klasický režím, bez využiti horkeho vzduhu
V zavislosti na vyhlosti sušiny se doporučuje rozmezi 100 až 120 °C. S naruštajici teplotou se zkracuje doba potrébná pro dekarboxylaci (od 60 Minut při 100 °C po 20 minut pri 120°C).
Konopný extrakt
Konopný extrakt neboli výtažek je stručně řečeno směs pryskyřice a esenciálních olejů extrahovaných z květů zralé samičí rostliny nejčastěji pomocí různých rozpouštědel jako etanol, tetrafluorethan, pomocí superkritické CO2 extrakce nebo dnes jsou čím dál oblíbenější takzvané extrakce bez rozpouštědel (solventless), kdy se sušené konopí jen lisuje a zahřívá bez použití jakýchkoli rozpouštědel. Konopný extrakt obvykle obsahuje velké množství kanabinoidů – může se jednat o 30 až 90 procent THC nebo CBD a menší množství dalších kanabinoidů, terpenů a dalších látek.
Konopné masti a další přípravky k zevnímu užití
Konopné masti a krémy k zevnímu užití lze vyrábět jak ze sušiny jejím louhováním, tak z extraktů. Druhá varianta by měla být v dohledné době běžnou praxí i v českých lékárnách díky tomu, že od druhé poloviny roku 2022 jsou již v Česku k dispozici první extrakty. V případě topikální aplikace jsou aktivní látky vstřebávány kůží a slouží tak k lokální léčbě různě postižených míst (například při alergických reakcích, otocích, zánětech, spáleninách, ekzémech, vyrážkách, lupence a dalších). Zásadní je, že aplikace konopných mastí na kůži nemá psychoaktivní účinky, čímž se liší od inhalace či orálního podání ať už sušiny v kapslích nebo extraktů či konopných pokrmů s vyšším obsahem THC.
Budoucnost: spreje, čípky, nanotechnologie
Z extraktů lze v lékárnách a laboratořích připravovat nejen mastičky a krémy, ale i rektální nebo vaginální čípky, spreje, tinktury a další individuálně připravované léčivé přípravky. Na komerčním trhu s CBD produkty se dnes běžně prodávají i takzvané nano extrakty rozpustné ve vodě, které by mohly přinést revoluční změnu i do medicinského využití konopí, nicméně zatím v této oblasti není dostatek vědeckých dat o bezpečnosti takových přípravků. V preklinickém výzkumu se využívá i intravenózního podání, ale tato metoda zatím u lidí nebyla řádně testována.
Domácí způsoby konzumace konopí
Pacienti často užívají nejen konopí od lékaře, ale i to vlastní. Pro přehlednost stručně zmíníme hlavní formy. Sušinu lze přidávat do různých tepelně upravovaných pokrmů, ve kterých je i nějaký tuk, v němž se kanabinoidy rozpouštějí. Nejčastěji se setkáváme s konopnými sušenkami a koláčky, ale může jít o součást omáček, mléčných nápojů a tak dále.
Oblíbené jsou hodně i domácí tinktury z alespoň 50% alkoholu, které lze pít, aplikovat ve spreji sublingválně nebo topikálně. Jednoduchou alternativou náročné výroby extraktu je takzvaný olej s konopím, kdy se do libovolného rostlinného oleje (vhodný je například olivový) přidají sušené květy a tato směs se zahřívá na mírném ohni a poté se přecedí.
Dávkování konopí pro léčebné použití
Dávkování je vysoce individuální a závisí na celé řadě faktorů, které hrají roli jak u samotného pacienta, tak u použitého konopí a jeho formy. U pacienta je nutno při podávání konopí s vyšším nebo vysokým obsahem THC vědět, zda nemá psychické problémy nebo genetické predispozice k psychiatrickým poruchám, jaká bere další léčiva, zda má předchozí zkušenost nebo je takzvaně kanabinoidně naivní.